Přejete si potichu a v tajnosti? A opravdu vám to funguje?

Také jste vyrostli s hláškami “Nemaluj si to růžově, ať nejsi zklamaná,” nebo “Když si něco přeješ, tak to hlavně neříkej nahlas?” Nejen tyto věty se nám už jako dětem zaryly hluboko do podvědomí, kde nás ovlivňují dodnes. Určitě jste slyšeli o vesmírných zákonech. Jedním z nejznámějších je zákon přitažlivosti. Na co myslíme, to roste. Je tam ale důležitá i ta energie, s jakou na to myslíme. 

Zákon přitažlivosti radí, jak si správně přát

Jsou vašimi tématy peníze a hojnost a přemýšlíte o tom, jak si splnit přání? Jestli ano, podívejte na to, s jakou energií na ně myslíte. Je to energie strachu z nedostatku? Obrovsky totiž záleží na tom, kam směřujeme naši pozornost a s jakou energií do toho jedeme. Stejně tak je důležité uvědomit si, že naše podvědomá mysl nerozeznává jasně slovo NE. Máme říkat to, co chceme, ne to, co nechceme. A je potřeba dávat si pozor na to, jak své myšlenky vyslovujeme. 

Často sami k sobě a o sobě mluvíme způsobem, který nám nijak nepomáhá, naopak. Říkáme si, jak jsme blbí a neschopní, nemáme talent na to a tamto. Shazujeme se místo toho, abychom si nastavili ty správné vzorce chování a myšlení a šli neochvějně po cestě k naší vizi. Proto je důležité ujasnit si, co skutečně chceme a soustředit se na to. Naším úkolem je vlastně prozkoumat si, odkud se berou ty černé scénáře. Jestli jsme je slýchávali od našich rodičů, prarodičů? Jaké emoce s tím máme spojené, jaké věty. A kultivovat způsob, jakým přemýšlíme. Ta kultivace je důležitá také proto, abychom neočekávali zázraky. Chvíli trvá, než si vytvoříme nové dráhy v mozku místo těch starých, vyjetých kolejí.

T. Harv Eker rozlišuje 3 typy podvědomých vzorců:

1. Co jsme jako děti slyšeli. Co se říká o bohatých lidech, splněných přáních?
2. Co jsme viděli. Nejvíce ve své rodině. Jak naši rodiče přistupovali k penězům, vztahům a k tomu, co dokážeme a nedokážeme?
3. Co jsme sami prožili. Na základě toho se utváří naše paradigma, které ale dokážeme v dospělosti krásně změnit a tím prvním krokem je vždy zvědomit si ho. Pokud nevíte, jak s tím pracovat, najdete to u mě v 5 krocích v prožitkovém workshopu Vykroč z kruhu frustrace. Vezmete si jedno přesvědčení za druhým a přeformátujete je tak, aby vám v té manifestaci nijak nebránily.

Tím největším krokem je zvědomit si vzorec, který nás ovlivňuje. Pak už ho můžeme přeformátovat a nahradit novým přesdvědčením v naší nové realitě. Více o tomto tématu píšu v článku Co je limitující přesvědčení a jak ho přeformátovat.

Přát si nahlas ano, nebo ne?

Podle mě je naprostý nesmysl přát si potichu, s nikým své touhy a sny nesdílet nebo nemalovat si věci moc růžově, protože co kdyby? Tento typ myšlení vychází ze strachů a obav našeho okolí, většinou rodiny, která nás formovala a byla nám nejblíž. S čím trochu souhlasím, je neříkat své vize lidem, kteří sami velké vize nemají a nevěří svému potenciálu. Jejich projekce jsou mnohem menší, takže by se mohlo stát, že by nás začali odrazovat a stahovat zpátky. Sdílejte své vize s lidmi, kteří vás podpoří. Já sama svá přání vyslovuji nahlas a učím to i své děti. Tímto způsobem se posouvám v pracovním i osobním životě, mojí resp. naší poslední naplněnou vizí je dům na pláži v Cornwallu.

Funguje vám sdílet nahlas to, o čem sníte?

Šárka