Skutečné sebevědomí nezačíná v hlavě, ale v těle

Sebevědomí. Slovo, které slyšíme na každém rohu. V citátech na Instagramu, v motivačních knihách, v řečích o mindsetu. Ale skutečné sebevědomí? To nezačíná v hlavě. Nejsou to jen hezké myšlenky, afirmace nebo nastavení mysli.

Skutečné sebevědomí je hluboký prožitek v těle.

Je to stav, kdy se cítíš bezpečně. Kdy tvé tělo není stažené ve strachu, ale otevřené, uvolněné a v důvěře. Protože když přijde náročná situace – ať už mluvení na veřejnosti, ustání si vyšší ceny v podnikání, rozhovor s rodinou o tématu, na kterém se neshodnete, nebo první hejty na internetu – nesaháš do vědomé mysli, ale do svého podvědomí. Do toho, co je uložené v těle. A pokud tam sedí zranění, tak v takových chvílích reaguješ právě z něj.

Moje cesta k hlubokému sebevědomí

Otevřeně přiznávám: byla doba, kdy jsem měla sebevědomí téměř na nule. Neustálé pochybnosti, vnitřní nejistota, strach z odmítnutí. To všechno se odráželo v životě, vztazích i podnikání.

Zlom nastal skrze mé nejsilnější životní zkušenosti – porody.

Poprvé jsem rodila, když mi bylo 31, v porodním domě. Porod to byl hladký a přirozený, ale i v něm přišly momenty, kdy jsem chtěla utéct. Moje mysl byla plná odhodlání a má mantra zněla: „Když to dokázala má maminka, babička, prababička, já to dokážu taky.“ Ale moje tělo? To bylo sevřené odporem, strachem a bolestí. Přišel moment, kdy jsem myslela, že to nezvládnu.

U druhého porodu jsem věděla, že to chci jinak. Vědomě jsem pracovala se svými strachy, rodovými přesvědčeními i vnitřními zraněními. Ladila jsem své tělo i mysl do hlubokého uvolnění. A výsledek? Euforický, snadný porod. První věta, kterou jsem svému muži řekla, když se přišel podívat, zda se nám narodila holčička nebo chlapeček byla: „This was so easy. (Tohle bylo tak snadné.)“

A tohle je pro mě obraz skutečného sebe-vědomí: tělo a mysl v souladu.

Když hejty přestaly bolet

Podobný posun jsem zažila i v podnikání.

Dlouho jsem měla strach z hejtů. Každý negativní komentář se mě hluboce dotýkal. Cítila jsem potřebu se obhajovat, vysvětlovat, dokazovat. Ale pod tím vším byl ten samý vzorec: strach z odmítnutí, strach z osamění.

Až díky práci s vnitřním dítětem a hlubokým prožitkům se to změnilo. Dnes, když mi přijde hejt, necítím bolest. Jen klidné vědomí: „Tohle nevypovídá nic o mně.“ Sdílím to s komunitou, protože vím, že je důležité vidět realitu. Ale už mě to nezastavuje.

To je svoboda. To je skutečné sebevědomí.

Sebevědomí není výkon, je to stav bytí

Ať už se jedná o porod, podnikání nebo každodenní život, vnímám jedno: opravdové sebevědomí nezačíná v hlavě, ale v těle.

Můžeš mít sebelépe nastavený mindset, ale pokud tvé tělo nese staré vzorce – že být vidět je nebezpečné, že úspěch znamená tlak nebo ztrátu – nikdy nebudeš cítit plnou důvěru.

Proto tolik žen stagnuje. Protože mění myšlenky, ale tělo zůstává v režimu: „Nejsem v bezpečí.“

Ten posun nastává až ve chvíli, kdy dovolíme sobě i svému tělu prožít bezpečí. Kdy pustíme kontrolu, obrany a dovolíme si jen být.

Na závěr ti chci připomenout:
Nemusíš být víc. Nemusíš nic vydržet.
Jediné, co potřebuješ, je cítit se bezpečně tam, kde právě jsi.
A to je začátek všeho.