Martina Kneiflová: Říkají mi, že nejsem dost tvrdá. O intuici a laskavém leadershipu v byznysu

Šárka Chapman5.8. 2026

Podle magazínu Forbes patří mezi třicítku nejvlivnějších žen Česka a CzechCrunch ji řadí mezi nejvlivnější CEOs na českém LinkedInu. Martina Kneiflová dnes působí jako Europe Central Independence Leader ve společnosti EY pro 33 zemí.

Ačkoliv po celou svou kariéru slýchala zpětnou vazbu, že „není dost tvrdá“, dokázala, že empatie, intuice a lidskost nejsou v byznysu slabostí, ale tou největší sílou.

V otevřeném rozhovoru sdílí svůj pohled na pracující mámy, mezigenerační moudrost i to, proč bychom se ženy neměly stydět za své ambice.

1. Náhody neexistují: Kariéra bez rigidních pětiletých plánů

Do světa velké poradenské firmy vstoupila Martina víceméně náhodou – díky své mamince, která inzerát našla v novinách.

Neměla v hlavě nalinkovaný plán, nemyslela si, že u jednoho zaměstnavatele zůstane tak dlouho. Nevěděla ani, kde se vidí za pět nebo deset let. Důležité pro ni bylo a je, aby byla spokojená s odvedenou prací, aby svou práci odváděla na 100%. Říká, že kariérní postupy se jí děly, neříkala si o ně – byla otevřena příležitostem a nebála se vystoupit z komfortní zóny.

„Když má člověk všechno konkrétně naplánované, může přijít obrovské zklamání. Pro mě bylo klíčové být připravená říct ‚ano‘ možnostem, které se najednou objevily.

2. Pocity viny na dětském hřišti a první zkrácený úvazek

Do firmy nastoupila před 27 lety. Když se po první mateřské do zaměstnání vracela, byla první ženou v daňovém oddělení firmy, která se vracela na zkrácený úvazek – jednoduše se na tuto možnost zeptala a bylo jí vyhověno. V době, kdy společnost vnímala ženy vracející se do práce od malých dětí velmi kriticky, čelila odsudkům i v okolí.

Partnerství na prvním místě: Klíčem k udržení rovnováhy byla podpora manžela, který si sám zkrátil úvazek, aby se v péči o dcery střídali.
Boj s mýtem dokonalé mámy: Na dětských hřištích na ni tehdy koukali skrz prsty. Dnes se naštěstí pohled společnosti mění a flexibilní úvazky se stávají běžnější.
Plná přítomnost: Jak sama přiznává, 100% výkon ve všem najednou podat nejde. Důležité je věnovat 100% pozornost právě tomu, kde v danou chvíli jste – ať už jde o náročný projekt v práci, nebo odpoledne s dětmi. Být opravdu přítomná.

3. Moudrost rodové linie: Kniha o mateřství z 50. let

Inspiraci pro svůj laskavý a vyrovnaný přístup k životu čerpala Martina u své babičky – dětské lékařky narozené v roce 1909, která byla jednou z prvních žen s vystudovanou medicínou, která mohla provádět praxi v Česku. Babička zvládala profesi i rodinu, včetně těžkých 50. let. O mateřství dokonce napsala odbornou knihu „Matka a její první dítě“.

Krásným symbolem rodového příběhu je, že v její lékařské stopě dnes pokračuje Martinina starší dcera, která dokončuje studia medicíny.

4. Laskavý leadership a intuice vs. testosteron v zasedačkách

Ve vysokých manažerských pozicích je ženská energie stále vzácností. Martina popisuje, jak mužská energie v boardroomu často tíhne k ukazování ega a síly. Její vlastní styl leadershipu naopak staví na:

Konsenzu a empatii: Propojovat lidi a vytvářet bezpečné prostředí.
Intuici: Sama dává hodně na svou intuici, vnitřní pocit. Kolegové pak její rozhodnutí podpoří daty.
Autenticitě: Nebát se přiznat únavu nebo chybu.

„Standardní feedback, který dostávám celé roky, je, že nejsem ‚tough enough‘ – že jsem moc měkká. Ale já věřím, že lídr je od toho, aby propojoval, inspiroval a byl oporou, ne aby šel na sílu.“

5. Odložte tlak na dokonalost a přivítejte zdravé ambice

V rozhovoru se otevírá i téma nerealistických očekávání ze sociálních sítí. Ženy na sebe často nakládají extrémní nároky – chtějí být dokonalé manažerky, matky, vypadat skvěle a vše zvládat s úsměvem.

Martina připomíná, že je úplně normální cítit se unavená a přiznat si, že už nemůžu. Stejně tak vyzývá ženy, aby se přestaly stydět za slovo ambice. Kdysi se také styděla za to, když o ní někdo řekl, že je ambiciózní. Bylo to vnímáno negativně. Ale ambice neznamená dravost po funkcích, ale touhu dělat věci dobře a mít pozitivní vliv na své okolí.

Klíčové poselství na závěr

Pokud si máte z tohoto rozhovoru odnést jednu myšlenku, pak je to tato:

„Nikdy nebudete dost pro všechny. Buďte dost samy pro sebe.“

Pro někoho budete moc ambiciózní, pro jiného málo. Pro jednoho moc máma, pro druhého málo pracovitá. Jediná míra, na které v životě i v kariéře opravdu záleží, je ta vaší vlastní spokojenosti.