Konec starého a začátek nového roku vnímám, jako velmi důležitý. Je to období, kdy se potřebujeme zastavit, ztišit, zpomalit a opravdu se naladit na svůj záměr pro příští rok. Uvědomte si, že vize na příští rok je součástí naší dlouhodobé vize. V tomto článku se zaměřím především na naši ženskou energii – intuici (napojení na své já), autenticitu, přijímání. Příště se zase dostaneme k mužské energii.
OBAVY Z VELIKOSTI
Abychom naši pozornost mohly vést k našemu záměru, tak potřebujeme, aby byl opravdu silný a aby byl náš. To může být obtížné, protože často se do naší vize otisknout představy druhých lidí, naše zranění, jak se cítím ve svém těle i to, že se bojíme velkosti. Naší vlastní velikosti.
Vyskakují otázky jako: Co když uspěju? Co když budu zářit a bude se mi skvěle dařit ze všech stran? Co na to budou říkat druzí? Jak na to bude reagovat partner, partnerka, rodiče, kamarádky, sousedky, kolegové v práci? Co když mi to přeroste přes hlavu? Co když na to nebudu mít energii nebo čas?
Právě to je strach z té velikosti. Důležité je ten strach prozkoumat, zjistit čeho se ve skutečnosti bojím a uvědomit si, že je pro nás stoprocentně bezpečné být veliká, být vidět a zářit.
MŮŽU MÍT VŠECHNO?
Další věc, která nás drží zpátky je, že porovnáváme to, co máme s tím, co bychom chtěly mít.
Můžu mít všechno? Když budu mít další věc, nepřijdu o něco? Když budu mít skvělý pracovní úspěch, nerozpadne se mi rodina nebo vztah s mým partnerem? Čeho se tam bojím, o co mohu přijít?
Vyrostly jsme v tom, že nemůžeme mít všechno, a proto se nás to pořád tak drží.
Podívejte se na to, co formuje vaši vizi. Jestli je tam takové to lineární očekávání. „Když jsem minulý rok udělala tohle, předminulý tohle, tak letos můžu očekávat tohle.“ Že vlastně takhle hezky postupně porostu. Ale to se stále pohybujeme v poli očekávání a předvídatelnosti. Co když se propojíte s polem nekonečných možností? „Cokoli je pro mě možné. Je úplně jedno, kde jsem byla do teď.“
Když hrajete nějakou hru a házíte kostkou, tak také neočekáváte, že hodíte jedničku, pak dvojku, pak trojku. Ale přijde vám naprosto v pořádku, že hodíte jedničku a pak rovnou šestku. A pak třeba šestku třikrát za sebou. Pohrajte si takto i s tou svou vizí. Je úplně jedno, co jste házely do teď, protože teď hodíte šestku.
PŘIJÍMÁNÍ
Jaké by to bylo, kdyby vám dnes přišla inspirace, zítra vytvoříte nabídku za 100 000 Kč a hned si ji někdo koupí. Jaký pocit ve vás tato představa vyvolává?
„Ježiš, to je blbost, to přeci nejde. To by bylo nějak moc jednoduché.“
„Tak to si budu muset oddřít, to bude strašně těžké.“
„Když to šlo tak lehce, tak kdy přijde ta daň za to?“
Prozkoumejte si různé scénáře toho, že byste něco opravdu funkčního získaly (skvělou klientku, bezvadnou pracovní nabídku), aniž byste se na to nadřely, musely si to zasloužit, zkrátka aniž by tam byla nějaká oběť. O tom je to přijímání.
My jsme skvělé v dávání, ve dření, obětování se. Tím, jak v sobě máme tohle zakořeněné, tak se často i ve svém podnikání či práci zaměřujeme na to, kde není naše zóna génia, kde musíme opravdu dřít a potom máme pocit, že jsme si to zasloužily a můžeme být odměněny. Ale je to naopak. Je důležité vědět, co je naše zóna génia, co nám jde téměř samo, s lehkostí a za to bychom si měly účtovat nejvíce.
AUTENTICITA
Generace žen před námi musely být silné. Ony to fakt musely vydržet. My už nemusíme, ale pořád to děláme. Když se podíváte na sociální sítě, tak až na pár krásných výjimek, vidíte jenom vyladěnost, dokonalost, všechno je uklizené. Té autenticity je tam strašně málo. Proč? Protože se bojíme, jak nás budou druzí vnímat. Ale ta ženskost, celistvá ženská energie, je právě o té zranitelnosti. Sdílet to, že si procházím náročným obdobím. Sdílet to, že jsem prostě dole. Sdílet to, jak to teď mám. A nebát se toho, co si řeknou druzí.
Promítají se tu strachy, že pokud odhalím své pravé já a budu zranitelná, budou se opakovat minulá zranění. A tak raději ukazujeme své hezké stránky než to, jaké skutečně jsme. Velmi to souvisí s tím, zda sama dokážu přijmout to, kým jsem.
Jsme jako kaktus, který kvete a zároveň má trny. Všichni chtějí jenom ten květ. Ale obejměte si kaktus. Nikdo nechce. Nikdo nechce obejmout ani ten svůj kaktus. A znamená to jenom sama se sebou být, aniž bych se sama sebe snažila spravit.
ZA CO JSEM NA SEBE HRDÁ?
Zamyslete se nad jednou věcí, kterou jste v roce 2023 fakt zvládly. Která byla velká, vykročením z komfortní zóny, ať už v rámci vztahů, podnikání, seberealizace, rodinného života, čehokoli. Jedna velká věc, za kterou jste na sebe hrdé. Může to být něco, čemu jste řekly ano, ale i to, čemu jste dokázaly říct ne.
Zajímá vás téma autentické vize více do hloubky a chcete si projít tematickou energetickou cestou? Podívejte se na mou dvojmasterclass Odemkni svou autenticitu & Energetický kontejner pro rok 2024.