5 způsobů, jak se propojit se svým vnitřním dítětem

Dnes bych se chtěla věnovat mému oblíbenému transformačním tématu, a tím je naše vnitřní dítě, což je aspekt nás samých. Nejčistší aspekt, který si v sobě neseme celý život a který odráží, co jsme si prožily, co jsme viděly a slyšely, a to od zplození, přes celé prenatální období až do věku jednadvaceti let. A jak na základě toho všeho vnímáme svět kolem sebe.

• Nakolik světu důvěřujeme
• Nakolik důvěřujeme druhým
• Co si myslíme samy o sobě
• Jak vypadá náš finanční mindset
• Jak vnímáme svoje dary
• Jestli náhodou nemáme nějaká limitující přesvědčení nebo dokonce strachy či pochybnosti o tom, co dokážeme

V jakékoli individuální práci s jakoukoliv ženou, a vůbec nezáleží na tom, s jakým tématem ke mně přišla, se vždy dostaneme k vnitřnímu dítěti. Je to opravdu alfa a omega všeho.

Chci vám představit 5 jednoduchých způsobů, jak se na své vnitřní dítě napojovat.

1. Energetická cesta

Můžete si ji představit jako cestu do svého podvědomí, což je ta část naší mysli, ke které nemáme vždy přístup, protože ta logická vědomá mysl převažuje.

Tyto energetické cesty používám velmi často, ať už naživo, individuálně nebo právě tak, že nahraji energetickou cestu na určité téma. Energetickou cestu si můžete vyzkoušet v těchto mých videích a potkat se tak se svou vnitřní holčičkou.

2. Emoce

Velká část naší generace nemohla do určité míry projevovat své skutečné emoce. Ať už to byl vztek a negativně vnímané emoce. Píši schválně negativně vnímané, protože já je jako negativní neberu. Například vztek, pláč, smutek, truchlení. Zkrátka cokoliv, co je vnímané tak, že to projevem či hlasitostí obtěžuje druhé. Vštěpovali nám, že to není správné a my jsme se tyto emoce naučily potlačit a tím jsme se začaly odpojovat samy od sebe.

Díky práci s vnitřním dítětem si začnete zvědomovat svoje emoce, napojovat se na to, co vlastně cítíte. Někdy mě překvapí, kolik žen necítí své skutečné emoce, bojí se je procítit. Udusáváme je, popíráme a schováváme. A pak se stane, že při práci s vnitřním dítětem přijde třeba vlna vzteku a žena začne najednou plakat. Není to o tom, že bychom začaly být nějak moc citlivé. Jenom si to dovolujeme prožít. Dovolujeme si prožít naše emoce, které jsme desítky let neprojevovaly.

Neznamená to, že od teď se budeme vždy vztekat a brečet, ale zdravě to sebou necháme projít, protože víme, že je to pro nás bezpečné. Tím, že emoce necháme projít, tak už si je v sobě dál neneseme.

3. Čirá radost

Můj oblíbený způsob. Pokud máte malé děti, tak se k nim přidejte. Jde o takové to skákání do kaluže, válení sudů v trávě, zírání na oblohu. Zpomalte, zastavte se a pozorujte brouky v trávě, šneka, který někam leze. Dostaňte se do přítomného okamžiku, do té radosti.

Zeptejte se sama sebe: Čím si dneska můžu udělat radost? Jak můžu v tomhle okamžiku prožívat víc radosti? A dovolte si tu čistou dětskou radost, prožívat ten smích a užívat si to.

4. Kreativita

Když jste byly malé, možná jste někdy slyšely od okolí, že neumíte malovat, že neumíte zpívat, že vám něco nejde. A vzaly jste to tak, že to je pravda, že tedy neumíte malovat, že neumíte zpívat a že vám něco nejde a tuto činnost jste odsunuly na druhou kolej, i když vás bavila.

Naladit se na vnitřní dítě můžete právě kreativitou. Chci vás povzbudit, jděte do papírnictví nebo do obchodu, kde prodávají kreativní potřeba a věnujte se tomu, co vás jako malé bavilo. Kupte si pastelky, akvarely a začněte malovat. Ne pro ten výsledek. Jde čistě o ten proces. Užívat si, že jenom tvořím a na tom výsledku mi vůbec nezáleží. Možná to na začátku nepůjde tak lehce, budete se do toho dostávat, ale stojí to za to.

5. Vnímat svůj vnitřní monolog

To je trošku hlubší proces – pozorovat, vnímat vnitřní monolog a způsob, jakým sami k sobě mluvíme. Ráda této technice říkám omaminkování.

Když se vám něco nepovede, máte sklony ke kritice, říct si, že jste to podělaly, že se vám to nepovedlo? Tak až se to příště stane, zastavte se a zamyslete se: Jak já to sama se sebou mluvím?
Buďte sama sobě maminkou. Jak kdybyste vy mluvily ke svému dítěti. Protože vy opravdu mluvíte ke svému vnitřnímu dítěti. Povzbuďte ho. Řekněte své vnitřní holčičce: „No tak vidíš, tak se ti to nepovedlo a vůbec nic se nestalo. Tak to zkusíš příště znova.“

Měňte svůj vnitřní monolog. Dejte sama sobě to povzbuzení, které tak často dáváme druhým lidem – kamarádkám, přátelům, partnerům.
_____________________________________________________________________________________________________________

Pokud Tě téma Vnitřního dítěte zajímá a ráda by ses se svou Vnitřní holčičkou potkala, podívej se na informace ke kurzu Objev své magické vnitřní dítě. A pokud ještě váháš, můžeš si vyzkoušet 1. lekci kurzu zdarma, stačí kliknout sem.