Venku je zima a sychravo a vám se nikam nechce? Radši zůstanete doma a pustíte si film? Ukážu vám, proč byste se měli teple obléct a vyrazit na půl hodinky na procházku.

10 výhod společných rodinných procházek

1.Procházky dokáží upevnit vztah

Vědci zjistili, že už jen to, že jdete stejným směrem, posiluje váš vztah. Podvědomě totiž vnímáte, že jdete bok po boku ke stejnému cíli. Schválně, vybavte si poslední hádku s partnerem. Stáli jste vedle sebe nebo proti sobě? Nejspíš jste jeden druhého konfrontovali nejen verbálně, ale i non-verbálně, tedy gesty a právě i postojem. A při společné procházce, ať už ruku v ruce nebo jen bok po boku, se váš vztah upevní.

2. Dojděte si pro zdraví

20-30-ti minutová procházka s vaším partnerem a dětmi je velmi prospěšná pro vaše zdraví. Příjemná pravidelná procházka může pomoci snížit stres, zvýšit proudění krve a nabít energií. Pokud venku svítí sluníčko, vaše tělo přijímá vitamín D ve své nejpřirozenější podobě. A pokud je naopak nevlídno, pak se váš imunitní systém posílí a vy se stáváte odolnějšími, než kdybyste zůstali celý den doma.

3. Povídej 

Procházka s vaším partnerem a dětmi přináší také nerušený čas na to, abyste si popovídali o velkých i malých věcech ve vašich životech. Změna prostředí, nové podněty, čerstvý vzduch i radost z pohybu vám přinese témata, o kterých byste nejspíš na gauči nemluvili.

4. Být prostě spolu 

A nebo nemusíte mluvit vůbec. Třeba jen určitý úsek cesty můžete jít beze slov. Obzvlášť v dnešní rychlé době je skvělé být jen tak spolu a poslouchat zvuky přírody i vlastních kroků. Projít se v tichu někdy dokáže zázraky.

5. Na chvilku ode všeho odejít

Píšu sice především o rodinných nebo partnerských procházkách, někdy ale může být skvělé projít se jen tak sám/sama. Stačí patnáctiminutová svižná procházka. Pro maminky, které se celý den věnují dětem, poslouchají jejich křik, dohady a neustálé otázky, a snaží se k tomu ještě věnovat práci, bude 15 minut o samotě a mimo domov skvělým mentálním i fyzickým osvěžením. Já už jsem někdy unavená z té pomalé chůze, věčného zastavování se a chci být chvilku někde sama za sebe. Právě proto, abych se na ty nekonečné zastávky a zkoumání mravenců, kanálů a dlažebních kostek mohla zase těšit.

Stejně tak i pro muže to může být skvělou mentální očistou. Ideální pro oddělení nabitého pracovního dne a příchodu domů. Muž si tak může uspořádat myšlenky, mentálně odstřihnout pracovní stres a být chvilku v tichu. A pro vaše děti bude užitečné si i takto uvědomit, že rodiče potřebují být občas chvíli sami.

6. Tvoření vzpomínek

Možná vaše procházky nebudou patřit k těm nejdivočejším zážitkům, ale když se všechny tyhle procházky sečtou, budou mít trvalý pozitivní vliv. A i za mnoho let oceníte všechny ty rodinné procházky, protože právě ta všednost a každodennost tvoří naše životy a upevňuje vztahy.

7. Nový výhled přináší novou perspektivu 

Scenérie procházky může skutečně ovlivnit pohled vaší mysli. To, čím se obklopujeme, nás potom ovlivňuje i zevnitř. Zkuste si při procházce všímat věcí, které jindy přehlížíte. Užívejte si výhled, a vzájemně se upozorňujte na věci, kterých si ceníte a za které jste vděční. Včetně partnera/ky a dětí.

8. Poznávání a nenásilné učení

Když vezmete své děti ven, jejich zájem a zvědavost vzrostou. A ikdyž půjdete stokrát po stejné pěšině, pokaždé budou mít nové a nové otázky. Já miluju pozorovat starší dcerku, která se zeptá na jednu věc a pak zjistím, že už si deset minut povídáme a dostáváme se dál a hlouběji a třeba i k jiným tématům. Můžete si také z přírody podle možností přinést domů to, co je zaujalo a doma otevřít knížky a encyklopedie a zjistit si víc třeba o listech, oblázcích nebo šnečí ulitě. Děti se nejlépe učí to, co je skutečně zajímá.

9. Čas offline

Je snazší scrollovat telefonem, když vám nemrznou prsty 😉 A vím, jsou už i chytré rukavice pro chytré telefony, ale kouzlo procházek je právě v tom, že jdeme a soustředíme se na své kroky, na pěšinu, po které jdeme, na krajinu, která nás obklopuje. Já už často na procházky nebo výlety do parku nechávám telefon doma. A ikdyž mě někdy mrzí, že neudělám víc fotek, je pro mě důležitější, že si na telefon ani nevzpomenu.

10. Sladká odměna

Pamatuju si, že jsme jako děti s bráchou trávili převážnou část odpoledne bruslením na rybníku, sáňkováním na kopci nebo v lese. Pak jsme přišli domů a postupně rozmrzali. Ještě teď si vybavím tu štiplavou bolest, když nám u radiátorů rozmrzaly prsty u nohou 😉 A já i po třiceti letech stále miluju rozmrzat. Když přijdete domů, tváře červené, zachumláte se do deky a k tomu si dáte horký čaj a koláč nebo horkou čokoládu. Nebo když po dlouhé procházce lesem narazíte na malou hospůdku, ve které si dáte svařák. 

Fotky jsou ze serveru unsplash.com:  John O Nolan, Alberto Casetta, Annie Spratt, Jason Leung, Matt Heaton, Morgan David, Sebastian Pichler, Tyler Kaslik a Hannah Pembert.
Při psaní tohoto článku mě inspiroval blog Marka Merilla.