Co nám druzí zrcadlí, když na nich něco obdivujeme, nebo nesnášíme?

Já jsem vždycky obdivovala ženy s výraznou rudou rtěnkou. Ženy, které měly sebevědomí a nebály se být vidět. Nikdy předtím jsem ale nenašla odvahu být jednou z nich. Až před lety jsem se přestala bát a začala si užívat svou ženskost. Protože to, co obdivujeme na druhých, už v sobě dávno máme. Dnes budu mluvit o tom, jak se sebou pracovat v závislosti na tom, co nám zrcadlí druzí.

To, co obdivujeme na druhých, je naší touhou a darem

Můj příběh se rtěnkou ukazuje na odvahu, kterou jsem sama v sobě měla, jen se vždycky projevovala jinde než v odvaze být vidět. Svoji odvahu v jiných oblastech jsem neviděla, zlehčovala nebo neuznávala. A možná si říkáte, jak můžete mít v sobě něco, čeho se bojíte? No, to je právě ono. Mezi naším vědomím a podvědomím je často konflikt, který vznikl na základě určité události a naší reakce na ni. Možná jste jako malé děti milovaly pozornost. Byly jste jejím středem a zářily jste! Jenže pak přišel nějaký veřejný trapas (nebo jiná zraňující událost), kterou si teď už nemusíte pamatovat. A vy jste se stáhly. Začaly jste se schovávat. 

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

A teď se bojíte být vidět, protože tento strach vás chrání před dalším potenciálním zraněním (ztrapním se, zakoktám se, vysmějou se mi…). A proto vás to tak fascinuje u druhých – protože ve vás aktivují vaši touhu a váš dar.

Dejte si takové malé cvičení a položte si tyto otázky, a nebojte se jít hloubky a víc si je rozebrat:

1. Proč mě fascinuje to, co ostatní umí a mají?
2. Proč to obdivuju?
3. A proč to ještě nemám?

Prozkoumejte to. Odkud ta vaše touha přichází? Kým jste? Kde se neprojevujete? Kde se schováváte? Mně poslední dobou víc než předtím dochází, jak je život krátký a jak se často úplně zbytečně bojíme se projevit. Přitom na nás samotných by nám mělo záležet úplně nejvíc! V tomhle vás chci povzbudit: co obdivujete u druhých a jak to u sebe můžete rozvinout. Kým chcete být? Jakou verzí sebe sama? Protože my se neustále rozvíjíme a posouváme se. Ať už vědomě skrze vzdělávání, kurzy, knihy, koučink, tak i podvědomě skrze zkušenosti, kterými si procházíme. 

To, čím nás druzí iritují, jsou naše vnitřní stíny

Vnitřní stíny jsou aspekty nás samých, které jsme v sobě potlačili. Stín poznáte tak, že na něj silně emočně reagujete (pláč, hněv aj.). Někdo třeba nemá rád, když jsou druzí citliví nebo pláčou. Pokud nám to takhle vadí, tak je to proto, že jsme v sobě tu svoji citlivost potlačili. Možná jsme ji nemohli projevit naplno, nebyla přijímána, a proto jsme ji přestali přijímat i my. Jenže cokoliv, co v sobě popřeme nebo to odmítneme, tak se ta část oddělí a stane se naším vnitřním stínem. A čím víc ho odmítáme, tím víc ho krmíme a ten stín roste a roste, až nás totálně převálcuje. Proto je potřeba začít přijímat i tuto část sebe sama. Teprve tehdy budeme celiství. A podstata celistvosti tkví v tom, že se nás věci kolem nedotýkají a nebereme si je osobně.

Celistvost přichází skrze přijetí i těch nehezkých stránek. Toho, za co se stydíme, čím bychom nejraději nebyli. A poznáváme to díky tomu, co nás irituje na druhých. 

Šárka Chapman

Tématu sebevědomí se věnuji nejen v osobním koučinku, ale také ve svých kurzech a workshopech, například ve velmi oblíbeném transformačním workshopu Vykroč z bludného kruhu frustrace.

Věřím, že pomůže i vám.

S láskou

Šárka